...aneb malá exkurze do mé kuchyně

Je věrnost opravdu přežitek?

neveraDnes jsem četla článek o německém specialistovi na vztahy Ulrichu Clementovi.
Hlásá myšlenky, že „Nevěra patří k životu," a vyvrací i další vztahové mýty. "Chceme-li vést spokojený život, nezbývá než přijmout partnera v jeho jinakosti. Poskytnout mu svobodu, třeba i sexuální, má-li tu potřebu," doporučuje lidem žijícím v dlouhodobém vztahu svérázný profesor. "Musíme akceptovat, že část svých potřeb realizuje jinde - a nevyčítat mu to."

No nevím jak komu, ale mně tyto názory nepřipadají jako boření dávných mýtů. Proč si lidé slibují věrnost? Dělají to proto, že chtějí toho druhého podvádět? To mi připadá jako zvrácené.

Ano, jsou lidé, kteří cítí, že nedokáží, nebo nechtějí být věrnými partnery a pak dokážu pochopit a souhlasím s tím, že jsou tzv. single.

Já osobně se nevdávala proto, abych svému partnerovi zahýbala a přitom čekala, že to pochopí. Totéž si myslím i o něm.

Dnes je doba, kdy prakticky na každém kroku slyšíte, že ten a ten byl nevěrný. Dokonce i politici a celebrity se k tomu hrdě hlásí. Není to jen pokus o ospravedlnění chybného kroku jedinců, kteří šlápli vedle a nechtějí se cítit jako blbci?

Každý ať si to přebere jak chce, ale stále si myslím, že věrnost partnerů není mýtem. Jen dnešní uspěchaná doba a lidé žijící v poklusu se snaží ospravedlnit to, že nedokáží stát za svým rozhodnutím a přetvářka se bohužel stává dnes na denním pořádku.